Lidí zajímajících se o své sebevzdělávání i sebepoznání pomalu ale jistě přibývá. Mnoho z nich stále hledalo a stále hledá různá řešení a odpovědi na své nezodpovězené otázky týkající se svých dětí a jejich správné výchovy. Postupně ale sami začali zjišťovat, že v odborné literatuře, ani naučných knihách to co hledají, nenajdou.

Přišli na to, že praxe a životní zkušenosti u nejvýše dosaženého vzdělání může přinést pouze VŠŽ - (VYSOKÁ ŠKOLA ŽIVOTA), aby objevili to, co nemají a po čem touží.

Šťastná Rodina pak dokáže na jednoduchou otázku JAK NA DĚTI

najít právě v našem projektu mnoho odpovědí na svoje otázky.

Rozhodli jsme se jít ještě dál a v současnosti intenzivně pracujeme na vytvoření komplexních řešení na základě video tréninků, jak vše hravě zvládnout a nastavit trvale do všech rodin.

Několik rodičů, kteří už nám napsali na email: info@jaknadeti.com o své spokojenosti s články i osobní zkušenosti s Radovanem z kurzů lyžování a koučování (NLP) najdete níže.

"Radovanovu cestu poznání a vědění sleduji od loňského jara, kdy jsem s ním spolupracoval na článku o výchově dětí. Popisoval v něm z vlastní zkušenosti dětského trenéra i různé příklady přístupů rodičů k dětem, které nefungují, protože jsou ovlivňovány nevědomými programy a vzorci v jejich hlavách. Tyto chybné vzorce přebírá každý z nás, a aniž bychom si to uvědomovali, škodíme jimi sobě i svým dětem, které jimi potom neúmyslně škodí zase svým dětem. A tak to jde z generace na generaci, dokud si to neuvědomíme a něco s tím neuděláme. O tomto opomíjeném, ale velice důležitém tématu je i Radovanova kniha, kterou tímto všem vřele doporučuji."

Milan Vidlákvydavatel a šéfredaktor časopisu ŠIFRA

Poslední dobou jsem se cítila taková unavená životem, „vyšťavená“ tím jak žiju a zapomínala jsem myslet na sebe sama – na to co vlastně od života chci, jak chci žít já. Ale jak začít mít zase ráda sama sebe? Sama jsem si neuvědomila a asi ani nemohla uvědomit, co mne tíží a trápí v mém podvědomí. I když jsem se často v noci budila a v hlavince mi to šrotovalo, mozek neustále něco řešil a přemítal. Prostě nešlo usnout. Budila jsem se již dlouhou domu kolem půlnoci a usínala ve tři ráno. Zároveň jsem potřebovala pochopit, proč jsem si do dnešní doby vybírala nevhodné partnery, nebo spíš přitahovala. To bylo zřejmě tím, že ve mne bylo spoustu ublíženosti, strachu a bolesti. Pak takového partnera i k sobě vždy přitáhnu – nevyrovnaného, ublíženého a tudíž bojácného a žárlivého. Od toho je kousek k agresi a i k psychickému týrání. Díky koučinku Radovana, při kterém jsme prošli můj dosavadní život od doby nejrannějšího dětství, na které si pamatuji, až do dnešní doby. Vybavovali se mi takové útržky z dětství, na které jsem už dávno zapomněla. Najednou vyšlo tak nějak samo najevo, co mne vlastně trápí, které věci a prožitky jsem nedokázala v sobě správně zpracovat a tak mne tížily ještě v současné době. Během koučinku jsem odpustila všem těm, kteří mi ublížili, byť třeba nevědomky nebo díky tomu, že jejich chování bylo zase dáno vzorcem výchovy z jejich rodiny. Prožila jsem si během koučinku znovu to co hodně bolelo, z očí mi tekly slzy a docela samovolně. Vše bylo neskutečně živé a tak nějak jsem vše i více vnímala. Ale objevili se i radostné chvíle, během kterých mi bylo krásně a rty se samy usmívaly. Hned po koučinku jsem cítila velkou úlevu, dokázala jim odpustit své matce, dceři i partnerům, kteří mi kdy ublížili svým chováním. Nakonec jsem odpustila i sama sobě a poděkovala za veškeré ty zkoušky, kterými si musela projít. Pracuji na sobě, neboť už vím, že změna je už na mne vidět a bude to ještě lepší a lepší. Děkuji Ti Ráďo za vše co pro mne děláš a přeji Ti v Tvém životě jen to nej!

Ivana Duškovápracuje v České Správě Sociálního Zabezpečení

Milý Ráďo, ráda bych ti napsala pár řádek k úryvku z tvé knihy. Nepochybuji, že to co tvoříš a co chceš sdělit ostatním, vychází z prožitků a vlastních zkušeností. Jsem mile překvapena k jakým závěrům člověk může dojít, pokud na svém nitru chce a také pracuje. Určitě mluvíš z duše mnoha lidiček, kteří by rádi konali a jednali vždy podle svých vlastních pocitů ( a věřím, že by byly stejné, jako ty tvé). Ale musím říci, že ne vždy je vše jednoduché, aby jednoznačně člověk s čistým svědomím mohl říci, že on sám udělal vše pro zlepšení vztahů ve svém okolí a aby tyto změny mohl požadovat od ostatních. Asi je potřeba velkého úsilí, aby člověk našel odvahu ke změnám sám v sobě a pak přijdou změny i v jeho blízkosti. Jak píšeš, je potřeba vnímat vše kolem sebe a nebrat svět, jako servírovací stolek, na kterém nám někdo přivezl hotový pokrm. Každý detail a každá zdánlivá maličkost s níž automaticky souhlasíme, protože se to od nás očekává, může bohužel i negativně ovlivnit další život nás a naší rodiny. A myslím, že tou rodinou mohu nazývat i každého živého tvora na téhle planetě, protože my všichni i se všemi jsme vlastně sousedé a mělo by nám všem jít o dobro nás všech. Je správné, aby lidé přemýšleli u všeho co dělají, co jedí, jak se chovají a co jejich chování přináší druhým a je správné vyžadovat toto přemýšlení i od našich dětí. Tam vidím největší naději v možné změně přístupu k jednání člověka k přírodě, ale i k lidem navzájem. Moc těžko se dá vysvětlovat dospělému s negativním postojem k čemukoli, co je správné, když on je přesvědčen, díky svým zabudovaným a podle něho neměnným programům o nepřekonatelné vlastní pravdě. Jak pomoci v této situaci, když ten člověk nechce pochopit svoji chybu a ostatní v jeho blízkosti trpí jeho tvrdošíjností? Ale zároveň máte pocit, že když od takových lidí odejdete, tak prohrajete také sami, protože ho necháváte bez pomoci. Tohle je, ale na delší debatu a já se ještě vrátím k té knize. Myslím, že zajímavě do ní přidáváš tajemství numerologie i ostatní velmi důležité spojitosti. To, že se chlap pustil do sepsání vlastních zkušeností o tom jak přistupovat k dětem, tak to samo o sobě je úžasné, protože to bude pro všechny dámy nesmírně přitažlivé téma, nehledě na vedlejší výukový produkt! Pokud by tahle kniha pomohla i jen několika lidem v tom, jak změnit svůj postoj a přístup k dětem, vždy to bude mít obrovský význam pro budoucnost právě těchto dětí a širokého okolí. Držím palce a budu pravidelným čtenářem a zvědavým pozorovatelem a možná časem i přispěvatelem v nekonečném příběhu o vítězství lásky, klidu, pohody, harmonie, zdraví, štěstí a všeho dobra pro celý vesmír. Těším se na vydání celé této knihy nejen pro život.

Eva Szökeovázdravotní sestra (Plzeň)

Loňského roku jsem přihlásil vnoučka do lyžařské školky. Po první hodině se rozplakal a nechtěl dále lyžovat. Tak jsme mu zařídili soukromého instruktora. Byl nám doporučen Radovan Ondráček. Příští víkend jsme vnuka Radka dali do odborné péče Radovana a čekali, co se bude dít. Po první hodině jsme koukali z dálky a měli jsme radost z toho jak to Radkovi úžasně jde a že se přestal bát. Ten už pomalu začal plužit po druhé hodině. Letos jsme chtěli pokračovat ve výuce lyžování a Radek si vyprosil znovu Radovana, že nikoho jiného nechce! Chtěli bychom touto cestou moc poděkovat p.Ondráčkovi za profesionální přístup našemu vnukovi. S pozdravem Uhrovi

UHROVIrodina

Za sebe, jako "taťku" na plný úvazek chci říct, že uvedený obsah mne velmi potěšil a je mi určitě velkou inspirací. Určitě se nevidíme naposledy, a pokud vše dobře dopadne, určitě bychom pro další námluvy našeho synka se sněhem Váš lyžařský areál opět někdy využili.

Miloslav Bureš (Plzeň)

Moje zkušenost s koučováním v NLP Byla jsem dlouhou dobu velmi uzavřená a plná nenávisti vůči mužům. Protože jsme ale dost často sdílela na FB zajímavé odkazy a příspěvky, Radovan si mě všiml a oslovil mě. Ze začátku jsem odmítala sama v sobě jakoukoliv změnu do svého života připustit. Pořád si říkala "SEM JAKÁ SEM A NEPOTŘEBUJU SE MĚNIT". Smířila se s tím, jak jsem žila, bez naplnění, bez lásky, úcty, radosti, porozumění apod. Radovan se mnou začal komunikovat na dálku prostřednictvím FB zpráv. Postupně mě tak zvláštně vedenými otázkami dovedl po necelém měsíci tam, kde jsem si velmi dlouho přála být ve svých nenaplněných snech, ale myslela si, že je není možné naplnit. Mnoho věcí, které jsme spolu probírali jsem znala teoreticky, ale nedokázala je použít v praxi. Radovan mě za tu krátkou dobu doslova obrátil život o 180° a dnes jsem hrdá, spokojená, vnitřně vyrovnaná a hlavně šťastná žena, která o svém kouči nakonec prohlásila, že je to pozemský anděl. Ukázal mi cestu, kterou když člověk objeví, nechápe, jak předtím jen přežíval, místo aby žil. Moc mu za toto poznání, zkušenost a pomoc z celého srdce děkuji.

HANA z Prahy

Hezký den, Velice se mi líbil Váš článek v časopisu „Vědomí“. Teď si čtu Váš blog. Udělal jste mi radost. Díky!

Zuzka

Dobrý den pane Radovane, s odstupem času musím říct, že jsme velmi potěšeni, že jsme se měli možnost v životě potkat a obzvlášť při tak zajímavém okamžiku, jakým je pro rodiče učit svého syna zimním radovánkám.

Sláva Bureš s rodinou

Krásný den Radku, možná večer, chtěla bych Vám moc poděkovat za přání. Musím se přiznat, že jste mi dost překvapil - samozřejmě mile :-). No, přímo jste mi dostal! Musím napsat, že Vaše stránky mám moc ráda - je tam spousty informací, které jsou pro mne nové, jiné tak nějak znám a snažím se je i praktikovat a další informace si díky Vám oprašuju, protože je mám kdesi v hlavě hluboko schované ....... a hlavně se pokouším zbavit "výchovy", kterou mi dost tvrdě tloukli rodiče do hlavy ..... Ale hlavně díky moc za optimismus, ten k Vám na stránky chodím přímo "krást", poslední dobou dost často. Nebo alespoň já ho tam všude cítím. No, snad brzy taky zašlu pár zážitků s dětičkama, jen to musím nějak dát dohromady. Mějte se moc krásně a slunce v duši přeje

Jana

Dobrý den Radovane, chtěla bych Vám napsat pár řádek k lyžařské školičce, kterou v únoru 2014 absolvoval syn Mikulášek. Bylo pro mne veliké překvapení, jak si chlap - trenér dokáže získat děti a umí být přímo "kvočnou". Váš úžasný přístup, jak umíte děti dál nastartovat, když už nemůžou nebo už nechtějí a začnou kňourat. Bylo zajímavé všechno pozorovat. Prostě skvělý přístup, skvělá výuka! A přitom zábava. A jak tvrdí : "Ráďa mě takhle naučil lyžovat" 🙂 Takže můžu napsat - jen tak dál! Přejeme tedy spoustu spokojených dětí a rodičů jako jsme my!!!

Jana Hrabačková

Dobrý den, moc děkujeme za zaslání slíbeného emailu, jsou tam moc zajímavé články a rady jak se věnovat dětem. P.S. Byli bychom rádi za zasílání dalších podobných a nových informací.

Mirka, Pavel a Ondrášek Cheníčkovi.

Děkujeme za odkaz na vás blog. Snažil jsem se přehlásit Honzíka na zítřejší 2hodiny lyžařské školičky, tak aby byl opět s vámi. Budeme se těšit. S pozdravem.

Petr Tichoň Facility Manager

Zkušenost s NLP koučinkem.... Několik let jsem žila, nebo spíše přežívala s pocitem osamění a marnosti, utápěla se v depresích. Nic mě netěšilo a má nicotnost mě pomalu, ale jistě postrkovala k tehdy jasnému konci (věděla jsem JAK i KDE, otázka byla KDY).... Když mě Radovan oslovil a nabídl pomoc, považovala jsem to za drzost. Komunikovat s cizím mužem a svěřit se se svým trápením, bylo pro mne nepředstavitelné. Navíc jsem po určitých zkušenostech nemohla chlapy ani vystát. Dnes jsem za setkání s ním vděčná. Neznám člověka, který umí lépe naslouchat, nesoudit a pochopit. Formou několika správně volených otázek, jsem si uvědomila sama sebe a pojmenovala své pocity. Pochopila jsem, že cokoliv se mi děje a jak se ke mně lidé chovají, způsobuje program mého myšlení. Díky Radovanovi a NLP jsem přijala pro mne nové uvědomění, že jsem dokonalá bytost, která si zaslouží být zase šťastná. Odstranil z mé hlavy díky koučinku určité fóbie, strachy, dokonce i žárlivost. To vše mne velmi v minulém životě tížilo. Během krátké doby se můj život změnil k lepšímu a mé sebevědomí značně povyrostlo.Vymezuji si právo na svůj prostor. Pokud někomu věnuji svůj čas, dělám to z lásky a s radostí, ne z povinnosti. Najednou mám radost ze života a vše má smysl. Mám ještě kus cesty před sebou, ale na rozdíl od doby minulé se na ni těším. Díky, žes mi ukázal směr Ráďo! P.S.: Radovana jsem po zkušenosti nazvala pozemským andělem a jak jsem zjistila nejsem sama, kdo je o tom přesvědčen.

JANA ze Šumavy

Krásný slunečný den, Radovane, srdečný dík za Vaše odkazy na stránky! Těším se, až si je pročtu všechny. Je jich tam opravdu mnoho. Mějte se moc pěkně a někdy zase na shledanou. S přátelským pozdravem

Mag.phil. Lenka Šampalíkovásoudní tlumočnice jazyka německého

PŘEKLAD EMAILU:Ahoj Radku. Navštívili jsme tvé stránky a jsme pozitivně překvapeni tvými Blogy/ články, které stále píšeš. Strávili jsme kompletní týden u Vás na horách od 27.12.2013-3.1.2014. Naše dcery (11 a 12 let) neměly zatím vůbec žádné zkušenosti se zimními sporty vůbec a obzvláště s lyžováním. Proto jsme se rozhodli nabídnout Vám příležitost k lyž. vyučování. Celkem 8 tréninkových hodin věnoval Radovan na lyžích našim dcerám. Obě to velmi bavilo, úspěch výuky byl velmi dobrý, tak, že poslední den zvládly samostatně sjezd. Radovan byl od začátku nanejvýš angažován a ukázalo se, že má v nejvyšší míře pedagogickou kompetenci. Zajistil našim dcerám velkou zábavu ve sportu, zajišťující zároveň opatrnost a respekt před ostatními lyžaři na sjezdovce. Jeho roli jako lyžařský instruktor plnil s velkou odbornou kompetencí a empatií a rádi bychom touto cestou poděkovali Radovanovi za příjemný čas, i za skvělý přístup areálu. Rádi přijedeme znovu (doufejme, že bude více sněhu) a naše dcery se budou těšit na další vyučovací hodiny s Radovanem Srdečné pozdravy z Keiserslauternu

Volker Müller, Christine Hourmant, Noor Hourmant, Hélène Hourmant

Ráda bych se s Vámi podělila o zkušenost s koučinkem NLP. Je tomu skoro dva měsíce, co mě můj syn zavolal a řekl mi, že mě přijde navštívit jeden pán, který má zájem o mou tvorbu. (peču dorty na svatby, perníčky, chaloupky a další laskominy 🙂 ,vyšívám, háčkuji a dělám spoustu ruční tvorby). V té době jsem měla velký problém se vůbec se synem snést a přijmout od něj ,, dohození" nějakého člověka, který by byl zvědavý na mou tvorbu, ale i tak jsem na to přistoupila s tím, že jsem si v duchu říkala, že půjde hned z prvního schodu. Představovala jsem si člověka ,,kravaťáka", jak jsem zvyklá na různé pojišťováky a podomní prodejce různých produktů. Byla jsem ale velmi mile překvapena! Když nastal den, kdy měl Radovan přijet, byla jsem celá nevrlá a bála jsem se nějakého problému z mé strany. Ovšem, když jsem slyšela zvonek u dveří a dveře otevřela, připadala jsem si jakoby ke mně přišlo sluníčko. Ve dveřích stál chlap jako hora vysoký a plný úsměvů a byl velice příjemný. Takže můj plán vyhodit ho z prvního schodu nevyšel, protože to prostě nešlo vyhodit člověka, který mi nese slunce na dlani. Byl u mě na návštěvě zhruba dvě hodiny a povídali jsme si o různých věcech. Ptal se mně na děti, jak se jmenují, kolik jim je let, zkrátka na různé věci, krom toho i na můj život, s čím jsem a nejsem spokojena, co mně tíží buď v současnosti, nebo z minulých vztahů a tak podobně. Řekla jsem mu, že největší problém, který mám je vyjít se svým synem, že cokoliv on řekne je špatně, že jen pomyšlení na to, že přijede, ve mně automaticky nastartuje slovo ,,problém"! Radovan se tedy ptal už na jiné věci, ale velmi cíleně, neboť během rozhovoru aniž bych si toho jakkoli všimla a tušila co vlastně s mou myslí provádí, nebo spíš kam směřuje mou mysl, mně vlastně koučoval. Po jeho odchodu jsem si připadala jak znovuzrozená a o pár kilo lehčí. Myslím tím psychickou tíhu. Bylo mně strašně fajn, byla jsem plná energie, udělala jsem strašně moc věcí, které jsem odkládala na neurčito, zjednodušeně řečeno BYLO MNĚ PROSTĚ FAJN ! Druhý den mi volal syn a náš rozhovor proběhl v naprosté pohodě a klidu a ještě jsem se ho dokázala zeptat, kdy se přijede podívat na ,,maminku" 🙂 (synovi je 23 let). Uplynul další den a já si jen tak nahlížím večer do emailů a přišla mi sms od mého syna, na kterou v životě nezapomenu a která mi vehnala slzy do očí. Vlastně ještě dnes, když o tom s někým mluvím nebo si na to vzpomenu, mám ,,slzavé údolí". Byla to pro mně ta největší pochvala, jakou jsem od něj dostala! Doslova mně napsal: "Mami, děkuji ti za to jaká jsi teď, uvidíš, že spolu budeme mít další moc hezké dny, mám Tě moc rád!" Milan 🙂 V ten moment jsem si uvědomila, že není na světě nic krásnějšího, než láska dětí, která je věčná a ta největší! jak strašně jsem šťastná, že je mám a že bych pro ně udělala cokoli. Ptala jsem se také sama sebe,proč jsem se takto chovala jen ke svému synovi a došla jsem k závěru, že jsem měla v hlavě zakódované jen jednu věc a to tu, že mě již žádný muž nebude omezovat. Bohužel jsem si prošla nevydařeným vztahem plného lží, přetvářky a obviňování a já si řekla, že už žádný chlap mi nebude diktovat co mám dělat, jak mám dělat, že mně nebude jakým koliv způsobem omezovat a nic nebude pro ně samozřejmost. Bohužel už jsem si do své mysli zapomněla dosadit dvě nejdůležitější slova a tím byla slova kromně SYNA! Mozek bohužel neumí sám si ty dvě zapomenutá slova vložit sám na správné místo a tím to vše začalo. Dnes mám se synem velmi pěkný vztah bez hádek a zbytečných problémů a těšíme se na sebe. Jsem strašně vděčná synovi, že Radovana poslal ke mně domů a já ho nevyhodila a Radovanovi jsem vděčná za to, co pro nás udělal!!! Pokaždé, když se spolu s Radovanem potkáme, nebo spolu komunikujeme, pokaždé mu nezapomenu poděkovat.

Jana Polanková (Sušice)

NLP v praxi - zbavení se návyku kouření Ahoj Radku, vyjádřím se zatím k mému " bývalému" problému závislosti na cigaretách. Víš, že jsem hodně kouřila, zvládla jsem i dvě krabičky za den a tak jsem se s tím obrátila na Tebe a byla zvědavá, jak si s tím poradíš a sobě jsem moc dvakrát nevěřila, že to dokážu. Při takovém množství vykouřených cigaret za den jsem měla permanentně výčitky svědomí, že velmi škodím svému zdraví a ještě k tomu jsem měla kuřácký kašel a trápilo mne, že za to vydávám hodně peněz. Po Tvém koučování, jsem nevěděla předem, jak to bude probíhat. Nic si od toho neslibovala. A přece se něco stalo - už měsíc a půl nekouřím. Psal jsi si o tom se mnou nenásilnou formou a spolu jsme to rozebrali, že jsem po naší diskuzi byla pevně přesvědčená, že už na cigarety vůbec nesáhnu a cítila jsem takovou zvláštní energii a úlevu. Myslela jsem, že budu následující dny bez cigarety šílet, ale nebylo to tak hrozné, jak jsem očekávala. A teď už mi cigarety nechybí, i když jdu s kuřákem na kávu, vůbec mu tu cigaretu nezávidím. Když mi někdo cigaretu nabídl, odmítla jsem, protože bych sama sebe zklamala a Tebe taky . Jo a co je na tom zajímavé je, že jsem za tu dobu nepřibrala ani kilo jako snad skoro všichni kuřáci, kteří přestanou. Mám dost nadváhu a to je další problém, který s Tebou řeším, ale o tom se rozepíšu až jindy..Teď se cítím skvěle, že jsem to dokázala a budu s Tebou spolupracovat i nadále. Díky

Sabina

Moje vyzkoušená on-line terapie v NLP (odblok na bolest) Nedávno jsem prodělala s Radovanem terapii na dálku, která měla pro mě obrovskou sílu a změnila můj život od základů. První má zkušenost s ním na dálku vzešla tak nějak spíše z hovoru. Stěžovala jsem si, že jsem přestala kouřit, ale že se velice trápím myšlenkami na cigaretu. Radek ihned zareagoval a místo, aby se soustředil na cigarety, překvapil mě otázkou na trápení. Tenhle sled Radkových otázek a mých představ a odpovědí jsem brala jen tak, jakoby mimo řečí. Ani jsem se na to plně nesoustředila. Ale další dny jsem byla velice překvapená výsledkem. Nejenže zmizelo trápení, ale zmizely i myšlenky na cigaretu a dnes již sedím vedle kuřáků a ani nevnímám, že jsem kdy taky kouřila. Úžasný výsledek! A tak jsem Radka požádala o další terapii. Tentokrát na bolest. Všichni lidé kolem mě během jednoho víkendu protrpěli velkou bolest. Jelikož už vím, že všichni lidé jsou nám zrcadlem, věděla jsem, že je to má bolest, kterou musím zpracovat. Ale pokud člověk žije s něčím již dlouhou dobu, přivykne si a už to ani nevnímá. Stane se z toho návyk. Proto vám to ukazují lidé okolo vás. Každopádně terapie s Radkem měla ohromný postup. Bolest ve mně byla hodně hluboko a jen těžko jsem se jí zbavovala. Myslím, že i Radek se při tomto sezení pěkně zapotil, ale klobouk dolů, je to obrovský machr a jako s každým případem i s tímto si věděl rady a dostal mě z toho. Má víra v něj byla, po minulé zkušenosti, veliká. Díky Radkovo koučovacím otázkám zaměřených na můj STRACH, jsem ho viděla jako něco, co už se mnou ani nechce být, ale já se viděla jako veliký rám z gotické doby a ten strach jsem v tom obraze držela. Rám byl mohutný a celý zašlý. Tížil mě a nemohla jsem se pořádně hýbat, ale stále jsem se ho nechtěla pustit, byl mojí součástí. Ta bolest v rámu se mi pak projevovala jako film hnědě zbarvený a všude byla válka. Byla to válka z dob hodně minulých. Vojáci měli zbraně, které se museli ohnout při nabíjení. A v té válce byla barevná má matka. Nutila vojáky zabíjet a jít do války na jistou smrt. Pak mě Radek nechal vystoupit ze svého těla a já jsem se na sebe koukala ze zadu. Rozkošná žena se světlými vlasy. Postoupila jsem o kousek dál tak, abych se viděla i zepředu, ovšem to byl pro mě šok! Žena, na kterou jsem hleděla, vypadala jako já, byla jsem to já, ale nemohla jsem tomu obrazu uvěřit. Křečovitě se držím rámu tak silně, až byly na rukách všude vidět žíly a ruce byly celé rudé. Ovšem pohled do tváře byl přímo hororový! Viděla jsem se jako nějaká hororová postava z filmu. Byla jsem celá bílá, jen oči a rty rudé. Okolo rtů krev. Všude byl slyšet vřískot, cítila jsem chuť krve a okolo byl chlad. Byl to pro mě nepředstavitelný pohled, takhle vidět sebe sama. Po chvilce mě Radek nechal, abych se sama přenesla na místo, kde se budu cítit velmi dobře a krásně. Přenesla jsem se k rybníku v lese. Hladina byla klidná a odráželo se v ní slunce. Cítila jsem, že mně voda ochrání. Pochopila jsem, že pokud budu věřit v lásku a naplním svůj život láskou, budu od bolesti chráněná. Pak jsem se přenesla do kláštera, kde jsem pomáhala zraněným od bolesti. Jejich bolest ani zraněné jsem neviděla, ale vnímala jsem tu bolest s klidem, jako něco, co lze odstranit. Silně jsem tomu věřila. Cítila jsem ohromný klid. Byla jsem daleko od všeho známého. Měla jsem čas, jak na léčení bolesti, tak sama na sebe. V mysli jsme opustila vše známé, svojí rodinu, okolí i práci a cítila jsem se velice klidná a šťastná. Usínala jsem s obrovským pocitem míru. Ráno jsem vstávala s myšlenkou na klášter. Přeci nemohu odjet a nechat tady dospívající dceru a sedmiletého kluka?……. honilo se mi hlavou. Ale hrozně jsem chtěla být tam. Ten pocit v klášteře byl k nezaplacení. Jelikož už nějakou dobu vím, že odpovědi na otázky nechodí ihned, i vesmír potřebuje čas, všechny si je píši na papír a pak si je asi tak za dva dny přečtu. Tak jsem si napsala otázku: „Co znázorňuje vidina kláštera? Jak to mám pochopit?“ Za pár dní mi přišla odpověď. Já nemusím nikam odjet. Tam v tom klášteře jsem byla já-moje duše. Klášter je mé tělo a ta bolest, ti zranění, to jsou mé bolesti z minulosti, které mám nyní vyléčit pomocí lásky sama k sobě. A to opuštění všeho, je přestat se ztotožňovat s věcmi a lidmi v okolí i svou prací. Dokonce jsem pochopila, že mám i synovi a dceři nechat víc volnosti. Opustit pocit odpovědnosti za ně, který jsem si v sobě stále nesla. Oni se sem přišli taky něco naučit a nějakým svým dílem přispět k vývoji vesmíru. Pokud jim nechám volnost jejich rozhodování, půjdou tím správným směrem. V tuto chvíli k nim mám jediný úkol a to postarat se o jejich jídlo a střechu nad hlavou. Dcera už má brigádu a tak přispívá do domácnosti. I syn už si kupuje nějaké drobnosti za ušetřené peníze, které mu zbudou z výletů. Nejsem za ně nijak zodpovědná. Každý má být zodpovědný sám za sebe již od útlého věku. Díky terapii jsem také došla k názoru, že v novém vztahu začínám dělat stejné chyby jako v předešlém a nový partner, ač se zdá od původního jiný, v určitých ohledech je stejný. A tak jsem si uvědomila, že i v tomto si způsobuji bolest. Držím se vztahu, který mi nic nepřináší, naopak mě stahuje dolů. Cítila jsem se nějak svázaná. Okamžitě jsem ve své hlavě vztah ukončila a cítila jsem se velmi volná a svobodná. No a v noci mě ve snu navštívil můj anděl a sdělil mi, že když jsem určité situace nezvládla v prvním vztahu, přišli mi do života s druhým partnerem a pokud ho opustím i teď, třetí bude mít opět stejné vlastnosti, protože jsou to moje nedokonalosti, které mám u sebe odstranit. A pak se mi promítaly všechny situace z mého života od útlého věku, kdy jsem od problému utekla. Ráno jsem se budila s myšlenkou. „Já to tentokrát dokážu!“ Celý den mi pak chodily různé nápovědy a rady. A přiznávám, že bolest byla tak hluboká, že do dneška každý den nacházím nové situace, kdy si uvědomím, že jednám naprosto jinak než dřív. Dnes již vím, že když je nějaká odpovědnost, je i určitá tíha, ale nikde už není bolest. Absolutně se netrápím. Nemám bolest ani kolem sebe. Obě moje děti se jako zázrakem uzdravili ze dne na den!!! Jsem na sebe velice hrdá. Jsem otevřená řešit své nedokonalosti a učit se novým věcem s pocitem lásky. Radku velice ti děkuji. Má vděčnost vůči tobě nejde slovy popsat, ale věřím, že ty jí cítíš. Tím, že jsi mi dal to nejcennější, co máš, tedy tvůj čas, jsem já získala ty nejcennější poznatky pro život. Děkuji i vesmíru, že nám sem lidi, jako je Radovan, posílá. Děkuji, děkuji, děkuji

Kateřina z Klatov

Milý Ráďo, Než se pustíme do „recenze“ ukázky z Tvé připravované knížky, posíláme mnoho pozdravů z Pelhřimova a ještě jednou děkujeme za péči v kurzu lyžování. Ondra byl nadšený a už má vystavenou průkazku mladého lyžaře v pokojíčku. Pokud se do hor dostaneme i příští rok, budeme rádi, pokud se zase potkáme. A nyní již k zmiňované knize “ Jak na děti“. Nečetli jsme zatím celou knihu a z uvedených úryvků si nelze ani udělat ucelený dojem. Nicméně myslíme si, že jsme pochopili, co je zřejmě hlavním motem knihy, tedy návrat k přírodě a přirozenému. Plně souhlasím s tím, že jsme zdeformováni „systémem“, že svým způsobem žijeme jako přešlechtění domestikovaní tvorové. Ztratili základní instinkty a schopnosti čerpat z přírody to, co uměli naši předci. Jsme otupělí a zhýčkaní. Jak nedávno pravil jeden moudrý člověk, není potřeba válka na to, abychom byli ohroženi na životě. Stačí jen, aby nám vypnuli elektřinu. V úvodní části se nám líbí způsob, jakým je čtenář vtažen do „problematiky“, přičemž je autor shovívavý i k těm, kteří jeho názor nesdílejí. Myslíme si, že je dobře popsáno, o co autorovi jde, čím chce čtenáře oslovit. Naopak nejsme příliš velkými zastánci testů a ani si nejsme moc jistí upřímností, se kterou testovaní vyplní. Podvědomé tušení „správné“ odpovědi je silný narušitel. Ale dovedem pochopit, že pro skupinu skutečně poctivých to požadovaný efekt má. Z hlavní části je již v ukázce skutečně poskromnu, nicméně dá tušit, že se má čtenář lapený úvodem skutečně na co těšit. Jak jsme již uvedli, měli jsme zatím možnost jen „ochutnat“ z připravovaného obsahu, každopádně ať už si najde kniha různě velký okruh čtenářů, věřím, že bude pro ně přínosem, a podnětem k pozitivnímu zamyšlení.

Iva, Petr, Ondra a Davídek z PelhřimovaŠťastná rodina

"Radovanovu cestu poznání a vědění sleduji od loňského jara, kdy jsem s ním spolupracoval na článku o výchově dětí. Popisoval v něm z vlastní zkušenosti dětského trenéra i různé příklady přístupů rodičů k dětem, které nefungují, protože jsou ovlivňovány nevědomými programy a vzorci v jejich hlavách. Tyto chybné vzorce přebírá každý z nás, a aniž bychom si to uvědomovali, škodíme jimi sobě i svým dětem, které jimi potom neúmyslně škodí zase svým dětem. A tak to jde z generace na generaci, dokud si to neuvědomíme a něco s tím neuděláme. O tomto opomíjeném, ale velice důležitém tématu je i Radovanova kniha, kterou tímto všem vřele doporučuji."

Milan Vidlákvydavatel a šéfredaktor časopisu ŠIFRA

Poslední dobou jsem se cítila taková unavená životem, „vyšťavená“ tím jak žiju a zapomínala jsem myslet na sebe sama – na to co vlastně od života chci, jak chci žít já. Ale jak začít mít zase ráda sama sebe? Sama jsem si neuvědomila a asi ani nemohla uvědomit, co mne tíží a trápí v mém podvědomí. I když jsem se často v noci budila a v hlavince mi to šrotovalo, mozek neustále něco řešil a přemítal. Prostě nešlo usnout. Budila jsem se již dlouhou domu kolem půlnoci a usínala ve tři ráno. Zároveň jsem potřebovala pochopit, proč jsem si do dnešní doby vybírala nevhodné partnery, nebo spíš přitahovala. To bylo zřejmě tím, že ve mne bylo spoustu ublíženosti, strachu a bolesti. Pak takového partnera i k sobě vždy přitáhnu – nevyrovnaného, ublíženého a tudíž bojácného a žárlivého. Od toho je kousek k agresi a i k psychickému týrání. Díky koučinku Radovana, při kterém jsme prošli můj dosavadní život od doby nejrannějšího dětství, na které si pamatuji, až do dnešní doby. Vybavovali se mi takové útržky z dětství, na které jsem už dávno zapomněla. Najednou vyšlo tak nějak samo najevo, co mne vlastně trápí, které věci a prožitky jsem nedokázala v sobě správně zpracovat a tak mne tížily ještě v současné době. Během koučinku jsem odpustila všem těm, kteří mi ublížili, byť třeba nevědomky nebo díky tomu, že jejich chování bylo zase dáno vzorcem výchovy z jejich rodiny. Prožila jsem si během koučinku znovu to co hodně bolelo, z očí mi tekly slzy a docela samovolně. Vše bylo neskutečně živé a tak nějak jsem vše i více vnímala. Ale objevili se i radostné chvíle, během kterých mi bylo krásně a rty se samy usmívaly. Hned po koučinku jsem cítila velkou úlevu, dokázala jim odpustit své matce, dceři i partnerům, kteří mi kdy ublížili svým chováním. Nakonec jsem odpustila i sama sobě a poděkovala za veškeré ty zkoušky, kterými si musela projít. Pracuji na sobě, neboť už vím, že změna je už na mne vidět a bude to ještě lepší a lepší. Děkuji Ti Ráďo za vše co pro mne děláš a přeji Ti v Tvém životě jen to nej!

Ivana Duškovápracuje v České Správě Sociálního Zabezpečení

Milý Ráďo, ráda bych ti napsala pár řádek k úryvku z tvé knihy. Nepochybuji, že to co tvoříš a co chceš sdělit ostatním, vychází z prožitků a vlastních zkušeností. Jsem mile překvapena k jakým závěrům člověk může dojít, pokud na svém nitru chce a také pracuje. Určitě mluvíš z duše mnoha lidiček, kteří by rádi konali a jednali vždy podle svých vlastních pocitů ( a věřím, že by byly stejné, jako ty tvé). Ale musím říci, že ne vždy je vše jednoduché, aby jednoznačně člověk s čistým svědomím mohl říci, že on sám udělal vše pro zlepšení vztahů ve svém okolí a aby tyto změny mohl požadovat od ostatních. Asi je potřeba velkého úsilí, aby člověk našel odvahu ke změnám sám v sobě a pak přijdou změny i v jeho blízkosti. Jak píšeš, je potřeba vnímat vše kolem sebe a nebrat svět, jako servírovací stolek, na kterém nám někdo přivezl hotový pokrm. Každý detail a každá zdánlivá maličkost s níž automaticky souhlasíme, protože se to od nás očekává, může bohužel i negativně ovlivnit další život nás a naší rodiny. A myslím, že tou rodinou mohu nazývat i každého živého tvora na téhle planetě, protože my všichni i se všemi jsme vlastně sousedé a mělo by nám všem jít o dobro nás všech. Je správné, aby lidé přemýšleli u všeho co dělají, co jedí, jak se chovají a co jejich chování přináší druhým a je správné vyžadovat toto přemýšlení i od našich dětí. Tam vidím největší naději v možné změně přístupu k jednání člověka k přírodě, ale i k lidem navzájem. Moc těžko se dá vysvětlovat dospělému s negativním postojem k čemukoli, co je správné, když on je přesvědčen, díky svým zabudovaným a podle něho neměnným programům o nepřekonatelné vlastní pravdě. Jak pomoci v této situaci, když ten člověk nechce pochopit svoji chybu a ostatní v jeho blízkosti trpí jeho tvrdošíjností? Ale zároveň máte pocit, že když od takových lidí odejdete, tak prohrajete také sami, protože ho necháváte bez pomoci. Tohle je, ale na delší debatu a já se ještě vrátím k té knize. Myslím, že zajímavě do ní přidáváš tajemství numerologie i ostatní velmi důležité spojitosti. To, že se chlap pustil do sepsání vlastních zkušeností o tom jak přistupovat k dětem, tak to samo o sobě je úžasné, protože to bude pro všechny dámy nesmírně přitažlivé téma, nehledě na vedlejší výukový produkt! Pokud by tahle kniha pomohla i jen několika lidem v tom, jak změnit svůj postoj a přístup k dětem, vždy to bude mít obrovský význam pro budoucnost právě těchto dětí a širokého okolí. Držím palce a budu pravidelným čtenářem a zvědavým pozorovatelem a možná časem i přispěvatelem v nekonečném příběhu o vítězství lásky, klidu, pohody, harmonie, zdraví, štěstí a všeho dobra pro celý vesmír. Těším se na vydání celé této knihy nejen pro život.

Eva Szökeovázdravotní sestra (Plzeň)

Loňského roku jsem přihlásil vnoučka do lyžařské školky. Po první hodině se rozplakal a nechtěl dále lyžovat. Tak jsme mu zařídili soukromého instruktora. Byl nám doporučen Radovan Ondráček. Příští víkend jsme vnuka Radka dali do odborné péče Radovana a čekali, co se bude dít. Po první hodině jsme koukali z dálky a měli jsme radost z toho jak to Radkovi úžasně jde a že se přestal bát. Ten už pomalu začal plužit po druhé hodině. Letos jsme chtěli pokračovat ve výuce lyžování a Radek si vyprosil znovu Radovana, že nikoho jiného nechce! Chtěli bychom touto cestou moc poděkovat p.Ondráčkovi za profesionální přístup našemu vnukovi. S pozdravem Uhrovi

UHROVIrodina

Za sebe, jako "taťku" na plný úvazek chci říct, že uvedený obsah mne velmi potěšil a je mi určitě velkou inspirací. Určitě se nevidíme naposledy, a pokud vše dobře dopadne, určitě bychom pro další námluvy našeho synka se sněhem Váš lyžařský areál opět někdy využili.

Miloslav Bureš (Plzeň)

Moje zkušenost s koučováním v NLP Byla jsem dlouhou dobu velmi uzavřená a plná nenávisti vůči mužům. Protože jsme ale dost často sdílela na FB zajímavé odkazy a příspěvky, Radovan si mě všiml a oslovil mě. Ze začátku jsem odmítala sama v sobě jakoukoliv změnu do svého života připustit. Pořád si říkala "SEM JAKÁ SEM A NEPOTŘEBUJU SE MĚNIT". Smířila se s tím, jak jsem žila, bez naplnění, bez lásky, úcty, radosti, porozumění apod. Radovan se mnou začal komunikovat na dálku prostřednictvím FB zpráv. Postupně mě tak zvláštně vedenými otázkami dovedl po necelém měsíci tam, kde jsem si velmi dlouho přála být ve svých nenaplněných snech, ale myslela si, že je není možné naplnit. Mnoho věcí, které jsme spolu probírali jsem znala teoreticky, ale nedokázala je použít v praxi. Radovan mě za tu krátkou dobu doslova obrátil život o 180° a dnes jsem hrdá, spokojená, vnitřně vyrovnaná a hlavně šťastná žena, která o svém kouči nakonec prohlásila, že je to pozemský anděl. Ukázal mi cestu, kterou když člověk objeví, nechápe, jak předtím jen přežíval, místo aby žil. Moc mu za toto poznání, zkušenost a pomoc z celého srdce děkuji.

HANA z Prahy

Hezký den, Velice se mi líbil Váš článek v časopisu „Vědomí“. Teď si čtu Váš blog. Udělal jste mi radost. Díky!

Zuzka

Dobrý den pane Radovane, s odstupem času musím říct, že jsme velmi potěšeni, že jsme se měli možnost v životě potkat a obzvlášť při tak zajímavém okamžiku, jakým je pro rodiče učit svého syna zimním radovánkám.

Sláva Bureš s rodinou

Krásný den Radku, možná večer, chtěla bych Vám moc poděkovat za přání. Musím se přiznat, že jste mi dost překvapil - samozřejmě mile :-). No, přímo jste mi dostal! Musím napsat, že Vaše stránky mám moc ráda - je tam spousty informací, které jsou pro mne nové, jiné tak nějak znám a snažím se je i praktikovat a další informace si díky Vám oprašuju, protože je mám kdesi v hlavě hluboko schované ....... a hlavně se pokouším zbavit "výchovy", kterou mi dost tvrdě tloukli rodiče do hlavy ..... Ale hlavně díky moc za optimismus, ten k Vám na stránky chodím přímo "krást", poslední dobou dost často. Nebo alespoň já ho tam všude cítím. No, snad brzy taky zašlu pár zážitků s dětičkama, jen to musím nějak dát dohromady. Mějte se moc krásně a slunce v duši přeje

Jana

Dobrý den Radovane, chtěla bych Vám napsat pár řádek k lyžařské školičce, kterou v únoru 2014 absolvoval syn Mikulášek. Bylo pro mne veliké překvapení, jak si chlap - trenér dokáže získat děti a umí být přímo "kvočnou". Váš úžasný přístup, jak umíte děti dál nastartovat, když už nemůžou nebo už nechtějí a začnou kňourat. Bylo zajímavé všechno pozorovat. Prostě skvělý přístup, skvělá výuka! A přitom zábava. A jak tvrdí : "Ráďa mě takhle naučil lyžovat" 🙂 Takže můžu napsat - jen tak dál! Přejeme tedy spoustu spokojených dětí a rodičů jako jsme my!!!

Jana Hrabačková

Dobrý den, moc děkujeme za zaslání slíbeného emailu, jsou tam moc zajímavé články a rady jak se věnovat dětem. P.S. Byli bychom rádi za zasílání dalších podobných a nových informací.

Mirka, Pavel a Ondrášek Cheníčkovi.

Děkujeme za odkaz na vás blog. Snažil jsem se přehlásit Honzíka na zítřejší 2hodiny lyžařské školičky, tak aby byl opět s vámi. Budeme se těšit. S pozdravem.

Petr Tichoň Facility Manager

Zkušenost s NLP koučinkem.... Několik let jsem žila, nebo spíše přežívala s pocitem osamění a marnosti, utápěla se v depresích. Nic mě netěšilo a má nicotnost mě pomalu, ale jistě postrkovala k tehdy jasnému konci (věděla jsem JAK i KDE, otázka byla KDY).... Když mě Radovan oslovil a nabídl pomoc, považovala jsem to za drzost. Komunikovat s cizím mužem a svěřit se se svým trápením, bylo pro mne nepředstavitelné. Navíc jsem po určitých zkušenostech nemohla chlapy ani vystát. Dnes jsem za setkání s ním vděčná. Neznám člověka, který umí lépe naslouchat, nesoudit a pochopit. Formou několika správně volených otázek, jsem si uvědomila sama sebe a pojmenovala své pocity. Pochopila jsem, že cokoliv se mi děje a jak se ke mně lidé chovají, způsobuje program mého myšlení. Díky Radovanovi a NLP jsem přijala pro mne nové uvědomění, že jsem dokonalá bytost, která si zaslouží být zase šťastná. Odstranil z mé hlavy díky koučinku určité fóbie, strachy, dokonce i žárlivost. To vše mne velmi v minulém životě tížilo. Během krátké doby se můj život změnil k lepšímu a mé sebevědomí značně povyrostlo.Vymezuji si právo na svůj prostor. Pokud někomu věnuji svůj čas, dělám to z lásky a s radostí, ne z povinnosti. Najednou mám radost ze života a vše má smysl. Mám ještě kus cesty před sebou, ale na rozdíl od doby minulé se na ni těším. Díky, žes mi ukázal směr Ráďo! P.S.: Radovana jsem po zkušenosti nazvala pozemským andělem a jak jsem zjistila nejsem sama, kdo je o tom přesvědčen.

JANA ze Šumavy

Krásný slunečný den, Radovane, srdečný dík za Vaše odkazy na stránky! Těším se, až si je pročtu všechny. Je jich tam opravdu mnoho. Mějte se moc pěkně a někdy zase na shledanou. S přátelským pozdravem

Mag.phil. Lenka Šampalíkovásoudní tlumočnice jazyka německého

PŘEKLAD EMAILU:Ahoj Radku. Navštívili jsme tvé stránky a jsme pozitivně překvapeni tvými Blogy/ články, které stále píšeš. Strávili jsme kompletní týden u Vás na horách od 27.12.2013-3.1.2014. Naše dcery (11 a 12 let) neměly zatím vůbec žádné zkušenosti se zimními sporty vůbec a obzvláště s lyžováním. Proto jsme se rozhodli nabídnout Vám příležitost k lyž. vyučování. Celkem 8 tréninkových hodin věnoval Radovan na lyžích našim dcerám. Obě to velmi bavilo, úspěch výuky byl velmi dobrý, tak, že poslední den zvládly samostatně sjezd. Radovan byl od začátku nanejvýš angažován a ukázalo se, že má v nejvyšší míře pedagogickou kompetenci. Zajistil našim dcerám velkou zábavu ve sportu, zajišťující zároveň opatrnost a respekt před ostatními lyžaři na sjezdovce. Jeho roli jako lyžařský instruktor plnil s velkou odbornou kompetencí a empatií a rádi bychom touto cestou poděkovali Radovanovi za příjemný čas, i za skvělý přístup areálu. Rádi přijedeme znovu (doufejme, že bude více sněhu) a naše dcery se budou těšit na další vyučovací hodiny s Radovanem Srdečné pozdravy z Keiserslauternu

Volker Müller, Christine Hourmant, Noor Hourmant, Hélène Hourmant

Ráda bych se s Vámi podělila o zkušenost s koučinkem NLP. Je tomu skoro dva měsíce, co mě můj syn zavolal a řekl mi, že mě přijde navštívit jeden pán, který má zájem o mou tvorbu. (peču dorty na svatby, perníčky, chaloupky a další laskominy 🙂 ,vyšívám, háčkuji a dělám spoustu ruční tvorby). V té době jsem měla velký problém se vůbec se synem snést a přijmout od něj ,, dohození" nějakého člověka, který by byl zvědavý na mou tvorbu, ale i tak jsem na to přistoupila s tím, že jsem si v duchu říkala, že půjde hned z prvního schodu. Představovala jsem si člověka ,,kravaťáka", jak jsem zvyklá na různé pojišťováky a podomní prodejce různých produktů. Byla jsem ale velmi mile překvapena! Když nastal den, kdy měl Radovan přijet, byla jsem celá nevrlá a bála jsem se nějakého problému z mé strany. Ovšem, když jsem slyšela zvonek u dveří a dveře otevřela, připadala jsem si jakoby ke mně přišlo sluníčko. Ve dveřích stál chlap jako hora vysoký a plný úsměvů a byl velice příjemný. Takže můj plán vyhodit ho z prvního schodu nevyšel, protože to prostě nešlo vyhodit člověka, který mi nese slunce na dlani. Byl u mě na návštěvě zhruba dvě hodiny a povídali jsme si o různých věcech. Ptal se mně na děti, jak se jmenují, kolik jim je let, zkrátka na různé věci, krom toho i na můj život, s čím jsem a nejsem spokojena, co mně tíží buď v současnosti, nebo z minulých vztahů a tak podobně. Řekla jsem mu, že největší problém, který mám je vyjít se svým synem, že cokoliv on řekne je špatně, že jen pomyšlení na to, že přijede, ve mně automaticky nastartuje slovo ,,problém"! Radovan se tedy ptal už na jiné věci, ale velmi cíleně, neboť během rozhovoru aniž bych si toho jakkoli všimla a tušila co vlastně s mou myslí provádí, nebo spíš kam směřuje mou mysl, mně vlastně koučoval. Po jeho odchodu jsem si připadala jak znovuzrozená a o pár kilo lehčí. Myslím tím psychickou tíhu. Bylo mně strašně fajn, byla jsem plná energie, udělala jsem strašně moc věcí, které jsem odkládala na neurčito, zjednodušeně řečeno BYLO MNĚ PROSTĚ FAJN ! Druhý den mi volal syn a náš rozhovor proběhl v naprosté pohodě a klidu a ještě jsem se ho dokázala zeptat, kdy se přijede podívat na ,,maminku" 🙂 (synovi je 23 let). Uplynul další den a já si jen tak nahlížím večer do emailů a přišla mi sms od mého syna, na kterou v životě nezapomenu a která mi vehnala slzy do očí. Vlastně ještě dnes, když o tom s někým mluvím nebo si na to vzpomenu, mám ,,slzavé údolí". Byla to pro mně ta největší pochvala, jakou jsem od něj dostala! Doslova mně napsal: "Mami, děkuji ti za to jaká jsi teď, uvidíš, že spolu budeme mít další moc hezké dny, mám Tě moc rád!" Milan 🙂 V ten moment jsem si uvědomila, že není na světě nic krásnějšího, než láska dětí, která je věčná a ta největší! jak strašně jsem šťastná, že je mám a že bych pro ně udělala cokoli. Ptala jsem se také sama sebe,proč jsem se takto chovala jen ke svému synovi a došla jsem k závěru, že jsem měla v hlavě zakódované jen jednu věc a to tu, že mě již žádný muž nebude omezovat. Bohužel jsem si prošla nevydařeným vztahem plného lží, přetvářky a obviňování a já si řekla, že už žádný chlap mi nebude diktovat co mám dělat, jak mám dělat, že mně nebude jakým koliv způsobem omezovat a nic nebude pro ně samozřejmost. Bohužel už jsem si do své mysli zapomněla dosadit dvě nejdůležitější slova a tím byla slova kromně SYNA! Mozek bohužel neumí sám si ty dvě zapomenutá slova vložit sám na správné místo a tím to vše začalo. Dnes mám se synem velmi pěkný vztah bez hádek a zbytečných problémů a těšíme se na sebe. Jsem strašně vděčná synovi, že Radovana poslal ke mně domů a já ho nevyhodila a Radovanovi jsem vděčná za to, co pro nás udělal!!! Pokaždé, když se spolu s Radovanem potkáme, nebo spolu komunikujeme, pokaždé mu nezapomenu poděkovat.

Jana Polanková (Sušice)

NLP v praxi - zbavení se návyku kouření Ahoj Radku, vyjádřím se zatím k mému " bývalému" problému závislosti na cigaretách. Víš, že jsem hodně kouřila, zvládla jsem i dvě krabičky za den a tak jsem se s tím obrátila na Tebe a byla zvědavá, jak si s tím poradíš a sobě jsem moc dvakrát nevěřila, že to dokážu. Při takovém množství vykouřených cigaret za den jsem měla permanentně výčitky svědomí, že velmi škodím svému zdraví a ještě k tomu jsem měla kuřácký kašel a trápilo mne, že za to vydávám hodně peněz. Po Tvém koučování, jsem nevěděla předem, jak to bude probíhat. Nic si od toho neslibovala. A přece se něco stalo - už měsíc a půl nekouřím. Psal jsi si o tom se mnou nenásilnou formou a spolu jsme to rozebrali, že jsem po naší diskuzi byla pevně přesvědčená, že už na cigarety vůbec nesáhnu a cítila jsem takovou zvláštní energii a úlevu. Myslela jsem, že budu následující dny bez cigarety šílet, ale nebylo to tak hrozné, jak jsem očekávala. A teď už mi cigarety nechybí, i když jdu s kuřákem na kávu, vůbec mu tu cigaretu nezávidím. Když mi někdo cigaretu nabídl, odmítla jsem, protože bych sama sebe zklamala a Tebe taky . Jo a co je na tom zajímavé je, že jsem za tu dobu nepřibrala ani kilo jako snad skoro všichni kuřáci, kteří přestanou. Mám dost nadváhu a to je další problém, který s Tebou řeším, ale o tom se rozepíšu až jindy..Teď se cítím skvěle, že jsem to dokázala a budu s Tebou spolupracovat i nadále. Díky

Sabina

Moje vyzkoušená on-line terapie v NLP (odblok na bolest) Nedávno jsem prodělala s Radovanem terapii na dálku, která měla pro mě obrovskou sílu a změnila můj život od základů. První má zkušenost s ním na dálku vzešla tak nějak spíše z hovoru. Stěžovala jsem si, že jsem přestala kouřit, ale že se velice trápím myšlenkami na cigaretu. Radek ihned zareagoval a místo, aby se soustředil na cigarety, překvapil mě otázkou na trápení. Tenhle sled Radkových otázek a mých představ a odpovědí jsem brala jen tak, jakoby mimo řečí. Ani jsem se na to plně nesoustředila. Ale další dny jsem byla velice překvapená výsledkem. Nejenže zmizelo trápení, ale zmizely i myšlenky na cigaretu a dnes již sedím vedle kuřáků a ani nevnímám, že jsem kdy taky kouřila. Úžasný výsledek! A tak jsem Radka požádala o další terapii. Tentokrát na bolest. Všichni lidé kolem mě během jednoho víkendu protrpěli velkou bolest. Jelikož už vím, že všichni lidé jsou nám zrcadlem, věděla jsem, že je to má bolest, kterou musím zpracovat. Ale pokud člověk žije s něčím již dlouhou dobu, přivykne si a už to ani nevnímá. Stane se z toho návyk. Proto vám to ukazují lidé okolo vás. Každopádně terapie s Radkem měla ohromný postup. Bolest ve mně byla hodně hluboko a jen těžko jsem se jí zbavovala. Myslím, že i Radek se při tomto sezení pěkně zapotil, ale klobouk dolů, je to obrovský machr a jako s každým případem i s tímto si věděl rady a dostal mě z toho. Má víra v něj byla, po minulé zkušenosti, veliká. Díky Radkovo koučovacím otázkám zaměřených na můj STRACH, jsem ho viděla jako něco, co už se mnou ani nechce být, ale já se viděla jako veliký rám z gotické doby a ten strach jsem v tom obraze držela. Rám byl mohutný a celý zašlý. Tížil mě a nemohla jsem se pořádně hýbat, ale stále jsem se ho nechtěla pustit, byl mojí součástí. Ta bolest v rámu se mi pak projevovala jako film hnědě zbarvený a všude byla válka. Byla to válka z dob hodně minulých. Vojáci měli zbraně, které se museli ohnout při nabíjení. A v té válce byla barevná má matka. Nutila vojáky zabíjet a jít do války na jistou smrt. Pak mě Radek nechal vystoupit ze svého těla a já jsem se na sebe koukala ze zadu. Rozkošná žena se světlými vlasy. Postoupila jsem o kousek dál tak, abych se viděla i zepředu, ovšem to byl pro mě šok! Žena, na kterou jsem hleděla, vypadala jako já, byla jsem to já, ale nemohla jsem tomu obrazu uvěřit. Křečovitě se držím rámu tak silně, až byly na rukách všude vidět žíly a ruce byly celé rudé. Ovšem pohled do tváře byl přímo hororový! Viděla jsem se jako nějaká hororová postava z filmu. Byla jsem celá bílá, jen oči a rty rudé. Okolo rtů krev. Všude byl slyšet vřískot, cítila jsem chuť krve a okolo byl chlad. Byl to pro mě nepředstavitelný pohled, takhle vidět sebe sama. Po chvilce mě Radek nechal, abych se sama přenesla na místo, kde se budu cítit velmi dobře a krásně. Přenesla jsem se k rybníku v lese. Hladina byla klidná a odráželo se v ní slunce. Cítila jsem, že mně voda ochrání. Pochopila jsem, že pokud budu věřit v lásku a naplním svůj život láskou, budu od bolesti chráněná. Pak jsem se přenesla do kláštera, kde jsem pomáhala zraněným od bolesti. Jejich bolest ani zraněné jsem neviděla, ale vnímala jsem tu bolest s klidem, jako něco, co lze odstranit. Silně jsem tomu věřila. Cítila jsem ohromný klid. Byla jsem daleko od všeho známého. Měla jsem čas, jak na léčení bolesti, tak sama na sebe. V mysli jsme opustila vše známé, svojí rodinu, okolí i práci a cítila jsem se velice klidná a šťastná. Usínala jsem s obrovským pocitem míru. Ráno jsem vstávala s myšlenkou na klášter. Přeci nemohu odjet a nechat tady dospívající dceru a sedmiletého kluka?……. honilo se mi hlavou. Ale hrozně jsem chtěla být tam. Ten pocit v klášteře byl k nezaplacení. Jelikož už nějakou dobu vím, že odpovědi na otázky nechodí ihned, i vesmír potřebuje čas, všechny si je píši na papír a pak si je asi tak za dva dny přečtu. Tak jsem si napsala otázku: „Co znázorňuje vidina kláštera? Jak to mám pochopit?“ Za pár dní mi přišla odpověď. Já nemusím nikam odjet. Tam v tom klášteře jsem byla já-moje duše. Klášter je mé tělo a ta bolest, ti zranění, to jsou mé bolesti z minulosti, které mám nyní vyléčit pomocí lásky sama k sobě. A to opuštění všeho, je přestat se ztotožňovat s věcmi a lidmi v okolí i svou prací. Dokonce jsem pochopila, že mám i synovi a dceři nechat víc volnosti. Opustit pocit odpovědnosti za ně, který jsem si v sobě stále nesla. Oni se sem přišli taky něco naučit a nějakým svým dílem přispět k vývoji vesmíru. Pokud jim nechám volnost jejich rozhodování, půjdou tím správným směrem. V tuto chvíli k nim mám jediný úkol a to postarat se o jejich jídlo a střechu nad hlavou. Dcera už má brigádu a tak přispívá do domácnosti. I syn už si kupuje nějaké drobnosti za ušetřené peníze, které mu zbudou z výletů. Nejsem za ně nijak zodpovědná. Každý má být zodpovědný sám za sebe již od útlého věku. Díky terapii jsem také došla k názoru, že v novém vztahu začínám dělat stejné chyby jako v předešlém a nový partner, ač se zdá od původního jiný, v určitých ohledech je stejný. A tak jsem si uvědomila, že i v tomto si způsobuji bolest. Držím se vztahu, který mi nic nepřináší, naopak mě stahuje dolů. Cítila jsem se nějak svázaná. Okamžitě jsem ve své hlavě vztah ukončila a cítila jsem se velmi volná a svobodná. No a v noci mě ve snu navštívil můj anděl a sdělil mi, že když jsem určité situace nezvládla v prvním vztahu, přišli mi do života s druhým partnerem a pokud ho opustím i teď, třetí bude mít opět stejné vlastnosti, protože jsou to moje nedokonalosti, které mám u sebe odstranit. A pak se mi promítaly všechny situace z mého života od útlého věku, kdy jsem od problému utekla. Ráno jsem se budila s myšlenkou. „Já to tentokrát dokážu!“ Celý den mi pak chodily různé nápovědy a rady. A přiznávám, že bolest byla tak hluboká, že do dneška každý den nacházím nové situace, kdy si uvědomím, že jednám naprosto jinak než dřív. Dnes již vím, že když je nějaká odpovědnost, je i určitá tíha, ale nikde už není bolest. Absolutně se netrápím. Nemám bolest ani kolem sebe. Obě moje děti se jako zázrakem uzdravili ze dne na den!!! Jsem na sebe velice hrdá. Jsem otevřená řešit své nedokonalosti a učit se novým věcem s pocitem lásky. Radku velice ti děkuji. Má vděčnost vůči tobě nejde slovy popsat, ale věřím, že ty jí cítíš. Tím, že jsi mi dal to nejcennější, co máš, tedy tvůj čas, jsem já získala ty nejcennější poznatky pro život. Děkuji i vesmíru, že nám sem lidi, jako je Radovan, posílá. Děkuji, děkuji, děkuji

Kateřina z Klatov

Milý Ráďo, Než se pustíme do „recenze“ ukázky z Tvé připravované knížky, posíláme mnoho pozdravů z Pelhřimova a ještě jednou děkujeme za péči v kurzu lyžování. Ondra byl nadšený a už má vystavenou průkazku mladého lyžaře v pokojíčku. Pokud se do hor dostaneme i příští rok, budeme rádi, pokud se zase potkáme. A nyní již k zmiňované knize “ Jak na děti“. Nečetli jsme zatím celou knihu a z uvedených úryvků si nelze ani udělat ucelený dojem. Nicméně myslíme si, že jsme pochopili, co je zřejmě hlavním motem knihy, tedy návrat k přírodě a přirozenému. Plně souhlasím s tím, že jsme zdeformováni „systémem“, že svým způsobem žijeme jako přešlechtění domestikovaní tvorové. Ztratili základní instinkty a schopnosti čerpat z přírody to, co uměli naši předci. Jsme otupělí a zhýčkaní. Jak nedávno pravil jeden moudrý člověk, není potřeba válka na to, abychom byli ohroženi na životě. Stačí jen, aby nám vypnuli elektřinu. V úvodní části se nám líbí způsob, jakým je čtenář vtažen do „problematiky“, přičemž je autor shovívavý i k těm, kteří jeho názor nesdílejí. Myslíme si, že je dobře popsáno, o co autorovi jde, čím chce čtenáře oslovit. Naopak nejsme příliš velkými zastánci testů a ani si nejsme moc jistí upřímností, se kterou testovaní vyplní. Podvědomé tušení „správné“ odpovědi je silný narušitel. Ale dovedem pochopit, že pro skupinu skutečně poctivých to požadovaný efekt má. Z hlavní části je již v ukázce skutečně poskromnu, nicméně dá tušit, že se má čtenář lapený úvodem skutečně na co těšit. Jak jsme již uvedli, měli jsme zatím možnost jen „ochutnat“ z připravovaného obsahu, každopádně ať už si najde kniha různě velký okruh čtenářů, věřím, že bude pro ně přínosem, a podnětem k pozitivnímu zamyšlení.

Iva, Petr, Ondra a Davídek z PelhřimovaŠťastná rodina

Hezky den, preji a pisu Vam, abych popsala dojmy z doby po nasem hovoru, setkani po Skype. Muzu rict, ze jsem k sobe zmenila postoj k lepsimu pro me, to jsem na sobe pozorovala vlastne hned. Prislo to v tu spravnou chvili, jak uz to byva. Citim se lip, jistejsi a na tom stavim dal. Ono se deje spoustu veci, porad, ja jsem takovej ten typ cloveka, co uz je pro nej duchovnim zazitkem temer vse, tak proste ziju a uzivam si to. Pro me je dulezite, ze ten balvan ve mne uz necitim. Je opravdu pryc. Takze se mi lepe stavi ke vsem vyzvam,. ktere do meho zivota prichazi a ze jich je. Ale o tom to je. Jsem za ne rada, protoze zivot nema byt nuda, ma se zit, plne a intenzivne. Zacala jsem studovat edukacni homeoterapii a jsem z toho nadsena, uz prvni studijni vikend ve me otevrel pro me dulezita zivotni temata (vztahy), tak se ucim. A zjistuju ne vzdy bez bolesti, jaka vlastne jsem, poznavam se. Je to dobrodruzstvi, ma to tak byt a ja jsem rada. Byly doby, kdy jsem se hroutila, kdyz neco bolelo. Ted to umim prijmout s radosti. I s tim co boli, zaroven citim radost, ze zase vim vic a to je fakt dobrej pocit. Prace na sobe, to je to, proc zijem a ja jsem rada, ze uz me neblokuje to, co predtim, ze kdyz mam resit problem, nenadavam, nelituju se, uvolnim se a pokud nevim, necham to plynout a ty odpovedi vzdy prijdou. Nerikam, ze je to jednoduche, ale je to vyzva, ktera me bavi. Sezeni s Vami mi k tomuto memu postoji hodne pomohlo. Takze chci jeste jednou podekovat. A kdybych nekdy mela potrebu prijmout od nekoho pomoc, az nebudu moct s necim hnout, opet se na Vas obratim. Preji Vam, at se dari ve Vsem, do ceho se poustite a posilam srdecny pozdrav! Mejte krasne dny 🙂

Zdeňka Němcovámatka tří dcer

Chcete se i Vy posunot ve svém životě dál a nevíte jak na to? Napište mi a společně cestu určitě najdeme.